Od hlavy po paty: Lymfatický systém

Lymfatický systém pracuje tiše a neúnavně v pozadí, ale bez něj bychom byli bezbranní. Je to klíčová součást naší imunity, detoxikace i celkového zdraví. A přesto se o něm mluví překvapivě málo. Pojďme se tedy na něj podívat zblízka jak funguje, co mu prospívá a jak poznáme, že potřebuje naši podporu.

Co je lymfatický systém?

Lymfatický systém tvoří rozsáhlá síť lymfatických cév, uzlin, sleziny, brzlíku a mandlí. Koluje jím lymfa (míza), čirá tekutina podobná krevní plazmě, která obsahuje imunitní buňky a slouží jako „odpadní a obranný“ transportní systém těla. Na rozdíl od krve, kterou pohání srdce, je lymfa závislá na našem pohybu.

Hlavní úkoly:

• Očista těla, odvádí toxiny, zbytky buněk a přebytečné tekutiny z tkání
• Podpora imunity, v lymfatických uzlinách se zachycují bakterie, viry a poškozené buňky, které pak bílé krvinky ničí
• Transport tuků, mízní cévy ve střevech vstřebávají tuky a převádějí je do krevního oběhu

Denně přefiltruje lymfa až 2 litry tekutin z mezibuněčných prostor. Pokud její tok stagnuje, začne se tělo „zanášet“ mohou vznikat otoky, záněty a oslabená imunita.

Orgány lymfatického systému

Slezina

Je největší orgán lymfatického systému, a přesto o ní většina lidí ví jen velmi málo. Nachází se vlevo pod žebry, těsně pod bránicí, a má několik zásadních funkcí, bez kterých by náš imunitní i oběhový systém nefungoval správně.

Co slezina dělá?

Filtruje krev - neustále kontroluje, co se v krvi „děje“. Zachytává poškozené nebo staré červené krvinky, které už nedokážou přenášet kyslík, a odstraňuje je z oběhu.

Recykluje železo - z rozpadlých krvinek uvolňuje železo a vrací ho zpět do těla, kde ho lze znovu využít k tvorbě nových červených krvinek.

Zásobárna bílých krvinek - slezina uchovává a uvolňuje lymfocyty (hlavně B- a T-buňky), které hrají klíčovou roli v obranyschopnosti organismu.

Imunitní hlídka - slezina pomáhá tělu bránit se proti bakteriálním infekcím, zejména proti kapsulárním bakteriím, jako je Streptococcus pneumoniae nebo Haemophilus influenzae. U dětí je v tomto ohledu obzvlášť důležitá.

Co když slezina chybí?
Někteří lidé o slezinu přijdou např. při úrazu nebo kvůli onemocnění (tzv. splenektomie). Tělo si na tuto ztrátu dokáže do určité míry zvyknout, ale bez sleziny je člověk náchylnější k některým infekcím.

Brzlík

Méně známý, ale zásadní, (latinsky thymus). Nachází se za hrudní kostí, mezi plícemi, přímo v oblasti horní části hrudníku. A i když o něm většina lidí moc neslyšela, bez jeho správné funkce by náš imunitní systém nedokázal účinně bojovat s infekcemi ani s nádorovými buňkami.

K čemu slouží?
Brzlík je místem, kde dozrávají T-lymfocyty, bílé krvinky, které jsou zásadní pro tzv. buněčnou imunitu. Nejde jen o „výchovu“, ale o složitý výběrový proces: pouze ty buňky, které dokážou rozpoznat škodlivé vetřelce, ale zároveň neútočí na vlastní tělo, projdou výcvikem úspěšně. Ostatní jsou vyřazeny. Tento „výcvik“ je klíčový pro obranyschopnost organismu.

Co se děje po pubertě?
Zatímco v dětství je brzlík velmi aktivní, s věkem se jeho činnost postupně snižuje, po pubertě začíná tzv. involuce (zmenšování), při které se jeho funkční tkáň postupně nahrazuje tukem. I přesto zůstává v těle určitá funkce brzlíku zachována, a hlavně T-lymfocyty, které byly v mládí vycvičeny, slouží i v dospělosti.

Proč je brzlík důležitý?
Bez správně fungujícího brzlíku by se T-lymfocyty nenaučily rozeznat škodlivé viry, bakterie nebo nádorové buňky. Děti s poruchou vývoje brzlíku (např. u DiGeorgeova syndromu) mají výrazně oslabenou imunitu. I proto je zdravý brzlík v raném věku pro imunitní systém naprosto zásadní.

Mandle

Mandle (tonsillae) jsou součástí tzv. Waldeyerova okruhu, kruhovitého uskupení lymfatické tkáně v oblasti hrdla. Fungují jako první obranná linie imunitního systému, kontrolují, co vdechujeme a co přijímáme potravou. A právě proto jsou tak důležité, i když si na ně většina lidí vzpomene jen při angíně.

Kde je najdeme?
Waldeyerův okruh tvoří:

• Nosní (hltanová) mandle – tzv. adenoid; nachází se vysoko za nosem
• Tubární mandle (2×) – v blízkosti Eustachových trubic, které propojují střední ucho s nosohltanem
• Krční (patrové) mandle (2×) – po stranách hltanu, dobře viditelné při otevření úst
• Jazyková mandle – u kořene jazyka, méně nápadná, ale významná

Co mají na starosti?
Každá z mandlí obsahuje lymfatickou tkáň plnou imunitních buněk, především lymfocytů, které dokážou rozpoznat bakterie, viry a další škodliviny a spustit odpověď imunitního systému. Cílem je zastavit infekci dřív, než se dostane dál do těla, například do dýchacích cest, uší nebo trávicí soustavy.

A co časté angíny?
Zvětšené nebo chronicky zanícené mandle (např. opakované angíny) mohou být známkou toho, že imunitní systém v dané oblasti „pracuje naplno“. V některých případech může být nutné jejich odstranění, nejčastěji u dětí. Přestože mandle plní důležitou funkci, tělo si bez nich většinou dokáže poradit.

Jak poznáte, že lymfa neproudí?

Zpomalený nebo přetížený lymfatický systém může mít konkrétní projevy. Ne všechny jsou přímo způsobeny lymfou, ale často spolu souvisejí:

• Otoky končetin a obličeje, voda zůstává v tkáních, lymfa ji nestíhá odvádět
• Pocit těžkých nohou, typický večer, zejména při sedavém zaměstnání
• Zduřené uzliny, při infekci pracují naplno, mohou bolet
• Chronická únava, zpomalené odplavování toxických látek zatěžuje tělo
• Zhoršená imunita, častější nachlazení, delší rekonvalescence
• Citlivost kůže, někdy i vyrážky, při výrazné stagnaci může dojít ke zhoršení prokrvení a hojení

A co celulitida?

Studie přímou souvislost mezi stagnující lymfou a vznikem celulitidy zatím neprokázaly, ale zpomalený lymfatický oběh může zhoršovat mikrocirkulaci a zadržování vody v tukové tkáni, což vzhled kůže ovlivňuje.

Co dělat, aby lymfa proudila?

Na rozdíl od krve nemá lymfa svou vlastní pumpu. Zde je několik jednoduchých způsobů, jak jí pomoci:

Pohyb je základ - chůze, plavání, tanec, jemné poskakování (např. na trampolíně)
Dýchejte do břicha - hluboké dýchání pomáhá „masírovat“ vnitřní lymfatické cesty
Dostatek vody - lymfa je převážně vodní tekutina, dehydratace ji zpomaluje
Lymfatická masáž - jemné automasáže nebo odborná lymfodrenáž podpoří tok
Střídání teplé a studené vody - při sprchování stimuluje cévy a mízní tok
Kvalitní spánek a méně stresu - chronický stres i nedostatek spánku oslabují imunitu

Zajímavosti

• Každý den se přefiltrují 2–3 litry tkáňové tekutiny. Lymfatický systém přefiltruje obrovské množství mezibuněčné tekutiny a vrací ji zpět do krevního oběhu. Bez něj bychom rychle otekli a měli přetížené ledviny.
• Slezina funguje jako „velký filtr“ krve. Je jediným orgánem, který filtruje krev i odstraňuje staré červené krvinky. Zároveň je zásobárnou bílých krvinek a krevních destiček.
• Brzlík je aktivní hlavně v dětství. Nejvíce pracuje do puberty. Poté se postupně „zmenšuje“ (tzv. involuce) a jeho funkci přebírají jiné části imunitního systému. Přesto je pro zdravý vývoj imunity nenahraditelný.
• Mandle jsou první linií obrany. Jsou strategicky umístěné kolem vstupu do dýchacích a trávicích cest, rozpoznávají bakterie a viry už při kontaktu s jídlem nebo vzduchem.
• Zvětšené uzliny nejsou vždy známkou nemoci. Mírně zduřelé uzliny mohou být známkou toho, že imunitní systém pracuje, třeba po očkování, infekci nebo i poranění kůže v okolí.

Lymfatický systém je neviditelný ochránce našeho zdraví. Nečekejme, až se „ucpe“ – s trochou pohybu, správného dýchání a pozornosti k signálům těla pro něj můžeme udělat hodně. A tělo se nám odvděčí lepší imunitou, regenerací i celkovou lehkostí bytí.